Studie: Rychlejší rozvoj OZE sníží ceny elektřiny a zvýší konkurenceschopnost ČR

Podle autorů studie je ale podmínkou zrychlení povolování výstavby kvalitní prostředí pro financování záměrů, dostatek flexibility a rozumné nastavení trhu s emisními povolenkami.

Aktuální plán rozvoje české energetiky, takzvaný Národní klimaticko-energetický plán (NKEP) vláda schválila v prosinci 2024. Autoři pracovali ve studii se čtyřmi modelovými scénáři. V nich se soustředili na možné přínosy rychlejšího rozvoje moderní energetiky, ale také rizika spojená s pomalejším rozvojem.

První scénář předpokládá, že v některých oblastech stát dokonce přidá další bariéry v povolování výstavby OZE, bez větší provozní podpory a bez zvýšené podpory zavádění akumulace a flexibility. Druhý scénář zahrnoval rychlý rozvoj obnovitelných zdrojů v souladu s cíli schváleného NKEP. V daném scénáři je cílem dosáhnout hodnot plánovaného rozvoje především větrných a solárních zdrojů. Třetí scénář se soustředil na znatelně rychlejší budování obnovitelných zdrojů nad rámec cílů národního plánu. V posledním scénáři autoři pracovali s komplexní modernizací, kdy s rychlejším rozvojem navíc využívá dodatečných možností akumulace, flexibility a elektrifikace průmyslu.

Ze studie vychází, že stagnace zelené energetiky ohrozí konkurenceschopnost české ekonomiky. V ČR by méně zelené energie znamenalo silovou cenu elektřiny v přepočtu o 792 korun na megawatthodinu dražší než v Německu v roce 2035. Naopak rozvoj obnovitelných zdrojů by mohl přinést úsporu 20 terawatthodin zemního plynu.

Mezi českou legislativu, která urychluje využívání obnovitelných zdrojů energie patří Lex OZE I s povolováním elektráren v nezastavěném území bez nutné změny územního plánu. Dále Lex OZE III, čímž se vytvořily podmínky pro rozvoj akumulace a chytré flexibility. Mezi poslední novelu patří Lex Plyn v dubnu schválený vládou, který zahrnuje posouzení vlivu na krajinný ráz již v rámci procesu posuzování vlivů na životní prostředí (EIA).

Národní klimaticko-energetický plán vymezuje základní body rozvoje takzvané zelené politiky a snižování emisí v ČR. Plán počítá například se zvýšením podílu obnovitelných zdrojů energie na spotřebě ze současných 18 procent na 30 procent nebo s odklonem od uhlí nejpozději do roku 2033. Investice do roku 2030 by měly činit až 2,8 bilionu korun.